Mnoho lidí se mě na mém předchozím blogu ptalo, kdy napíšu o tom, jak jsem se připravovala na tak žádaný obor a jestli jsem se na něj vlastně dostala. Váhala jsem. Chtěla jsem totiž na toto 6 měsíční období zapomenout, myslela jsem jen na ten „vyhozený čas“, který jsem té přípravě dala, trápila jsem se a bylo mi strašně líto, že jsem se na školu nedostala. Nyní jsem ale se vším smířená a řekla jsem si, že by tyto následující řádky mohly být pro někoho užitečné. A nebyl to až tak vyhozený čas…

Pro obor „Psychologie a speciální pedagogika“ na pedagogické fakultě Karlovky, jsem se nadchla při studiu humanitních studií (FHS) také na té samé univerzitě. Vytáčelo mě se znovu učit tolik témat – filozofie, sociologie, psychologie, ekonomie, antropologie, historie… přišlo mi, že začínám znovu absolvovat jakési „vyšší gymnázium“, kde vás zase trápí, jak se musíte učit od všeho něco. A tak jsem si vybrala obor, který mě na té škole bavil nejvíce – psychologie.

Když jsem se ale dozvěděla, jak těžké je se na ten obor dostat, znejistěla jsem. Pak to ale přišlo. Vhrla jsem se do toho po hlavě. Okamžitě po prvním semestru na FHS v lednu jsem ukončila studium, odstěhovala se z Prahy, nakoupila si hromadu knížek a začala brigádničit v mém městě bydliště. Řekla jsem si – přijímačky jsou až v červnu, do té doby se naučím vše a vytřu všem zrak. Působila jsem až nadměrně pozitivně, všude v mém okolí jsem šířila optimistickou zprávu – jak se dostanu na obor, kam berou přibližně 40 lidí z cca 800. A to jsem neměla dělat, protože se všichni namlsali… no a ve finále jsem všechny zklamala. Nebo tak jsem si minimálně připadala.

Má první rada tedy zní, nechlubit se. Nejlepší je, makat si sám pro sebe, dřít si na svých věcech a cílech, svému okolí říct jen náznak – na jakou školu chcete – a tím to končí… Nemusíte potom řešit podobný zmatek v hlavě jak já – zklamala jsem sama sebe, ale také okoli? Jak se na mě nyní všichni dívají? Myslí si, že jsem k ničemu? Že jsem to nikam nedotáhla? Že jsem naivní?…..

Moje příprava nebyla dostačující. Sice jsem si nakoupila všechny doporučené učebnice, přečetla 1000 stránek psychologie od Atkinsonové, další 3 učebnice o speciální pedagogice a dokonce i vyplnila testovou učebnici k psychologii, podtrhávala si, přepisovala a pak dokola znovu četla a četla, nestačilo to. Na tento obor je třeba makat opravdu každý den – abyste si tu hromadu informací zafixovali do dlouhodobé paměti a měli v ní vážně většinu… minimálně 70% těch učebnic v dlouhodobé paměti. A ještě mít štěstí na otázky při testu – ten je mimochodem složený asi z 150 otázek, takže mě už po 50 začala bolet hlava a nedokázala jsem se soustředit. Takhle to nezní až tak hrozně, nicméně 150 otázek, nad kterými musíte přemýšlet – protože forma A, B, C, D, byla zmatkovitě udělaná, plná chytáků… vás přivedou k šílenství. Nebo tedy mě rozhodně. Studiu jsem totiž nevěnovala každý svůj den, někdy jsem se celý týden neučila… Nejsem příliž cílevědomý člověk.

Nechci vás ale strašit. Pokud si toto čte někdo, kdo má opravdu o obor zájem, rozhodně do toho jděte – jen opravdu počítejte s tím, že je třeba se učit každičký den hodinu až dvě – několik měsíců vkuse. Podle toho, jak dobří jste v zapamatování si informací. A v neposlední řadě, přihlašte se na nějakou záchranou školu, která bude stát za to. Abyste po případném nepřijetí nebyli ztracení.

Pokud byste měli nějaké otázky, neváhejte mi je sem napsat. Ráda vám odpovím.

 


, líbílo se: 15x

Napsala Kler

4 komentáře

Kika

ešte idem síce len do druhého na soš, ale pomaly začínam rozmýšlať kam ďalej. Premýšlam aj nad psychológiou, vlastne je to jedno z TOP čo by som chcela skúsiť, takže uvidíme. ďakujem za rady. 🙂 len verím, že je ich ťažko dodržať 😀

Reply
Lucienne

Je jasné, že to pro tebe bylo zklamáním. Já se letos hlásila na jednu školu, na kterou jsem moc chtěla, ale nezvládla jsem scio testy a všechno bylo v háji. Ale člověk si musí říct, že určitě přijde nějaká lepší příležitost, nebo že to vyjde za rok.. Ty teď budeš pracovat? Já se hlásím na jazykovku a za rok určitě škola vyjde 🙂

Reply
Kler

L – Určitě, nepřijetí na vysokou není konec světa, stačí se jen zamyslet, kolik lidí s kvalitní VŠ nemá práci… Já nyní jdu na jednu vysokou v Českých Budějovicích (VŠTE), kde budu studovat ekonomii podniku se zaměřením na management.

Přeju hodně štěstí příští rok 🙂 a tu jazykovku sis vybrala dobře, uvidíš, jak tě posune dál 🙂

Reply
Kateřina

Taky jsem tohle řešila minulý rok, takže vím přesně, jaké to je. Připravovala jsem se minulý rok na maturitu, takže jsem neměla moc času dohnat matiku na přijímačky (maturovala jsem z angličtiny). Bohužel mi to nevyšlo a musela jsem se rozloučit s vidinou bydlení v Praze (bydlím na opačné straně republiky) a taky jsme s přítelem měli další rok vztahu na dálku. Šla jsem tedy na jinou školu, na kterou jsem se dostala a měla ji poblíž bydliště, ale po půl roce jsem zjistila, že mi absolutně nevyhovuje (jak přístup učitelů, tak obor). Poslední kapka byla ve zkouškovém, kdy učitelka (řekla bych dost záměrně) zablokovala poslední termín zkoušky a já si ji tudíž nestihla opravit. I když jsem ji psala, jestli by byl možný jakýkoliv náhradní termín nebo jestli by se na písemku podívala znova, jestli mi tam těch pár bodů, které mi chyběly nenašla, tak mě solidně setřela a tím naše konverzace a moje studium na té škole skončilo. Tento rok tedy bylo jasné, kam si podám přihlášku a přísahala jsem si, že se tentokrát na to nevykašlu jako minulý rok a budu se učit. Pamatuju si, že poslední dva týdny před přijímačkami jsem se učila od rána do večera, až jsem měla sny o matice a bylo mi z toho zle, ale vyplatilo se a já se tam dostala! 🙂 Ovšem na jiný obor, než ve který jsem doufala (a po všech plusech a mínusech a dnech přemýšlení, jestli podat odvolání jsem se rozhodla, že na oboru zůstanu) :).

Reply

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *