Když jsem od jedné z vás dostala zprávu, abych napsala něco motivačního, první co mě napadlo, bylo: „ta holka se trefila přesně do toho, co bych spíš já potřebovala číst od jiných…“.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Jenže..

Věc se má tak, že se na internetu topíme v motivačních článcích a videí, na instagramu se hecujeme a podporujeme v tom a támhletom a motivováni stejně nejsme. Nebo to na někoho z vás nějak převratně působí? Popravdě, řekněte mi spíše vy, co vás v tomhle virtuálnu opravdu motivuje? Nejste to ve finále přeci jen vy sami? Vaše mozky a myšlenky?

Chce to nějaký podnět, vnuknutí, inspiraci, jenže v tom neustálém porovnávání se (joo ta nejhorší možná nemoc, kterou já trpím taky, nebojte) nakonec stejně nejsme spokojení a motivace je tutam, víte kde. Takže kudykam se v tomhle bludném obludnémobludáriu hnout? Co nás doopravdy motivuje?

Popravdě, mě v poslední době motivuje moje minulost. To zní dost divně, uznávám, ale zamyslete se se mnou…

Před pěti lety jsem byla ufňukaná negativní holka unavená životem, nikam jsem nepatřila, neměla jsem ráda samu sebe ani svoje činy. Bloudila jsem dny jako bych sem na tuhle planetu nepatřila. Všichni kolem mě byli veselejší, šťastnější a cílevědomější.

Před pěti měsíci jsem byla unavená tím, že jsem neustále nedotahovala věci do konce a na všechno jsem se po chvíli vyprdla, ale už jsem někam patřila, měla jsem ráda samu sebe za to, jak jsem se oproti mému předpětiletému já vypracovala, jak jsem si začala vážit věcí, lidí, jak jsem se radovala z maličkostí.

Před pěti týdny jsem se chválila za vyhraný souboj se sebou samotnou, kdy jsem si uvědomila svoje příšernosti v chování a radikálně změnila svoje myšlenky.

Před pěti dny jsem si uvědomila, jak jsem ohromně lepším člověkem, než před pěti lety. Víc se usmívám, víc si vážím svýho těla a toho přefantazírovaného světa uvnitř mě. S údivem si uvědomuju, jak mám vše tak trochu srovnanější, vím co chci a po krůčkách si za tím jdu. Ne, nejsem se vším stoprocentně spokojená a stále někdy prožívám hodiny/dny kdy jsem zase tou ufňukanou sedmnáctiletou holkou, ale nehorázně mě motivuje, jak moc jsem byla schopna se za těch 5 let změnit k lepšímu. Ta motivace minulostí tkví v tom, čeho jsem schopná teď. Ta motivace jsem já. 

MY JSME MOTIVACE.

 


, líbílo se: 5x

Napsala Kler

3 komentáře

Ivet

Ano, všude hromadu motivačních věcí a videí.. a všeho.. Ale jakmile člověk ten zadek fakt nezvedne,tak pořád bude koukat a říkat jak teď už to bude jinak a jak ten člověk má pravdu.. Taky se v tom trochu plácáM:)

Reply

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *