Na Slovensku jsem pečená vařená, vděčím za to mému příteli a jeho rodině, která odtud pochází. Proto i letos Vám na instagramu  přistály fotky z Tater. Už je to skoro týden, co jsme se vrátili, ale notebook, věřte nebo ne, otevírám až teď, a to z nemilých důvodů, které vám naznačím v průběhu článku. Plus, můj insta/blogerský život chtě nechtě trpěl, od minulého pátku jsem totiž bez baterky do olympusu, takže jsem se v kvalitě příspěvků vrátila zas o pár let zpátky…

Naštěstí jsem zpět i s výbavou a plánuju návrat na svou mini komorní scénu. Už se na to tak moc těším… důkazem je to, jak moc mi blogování chybí. Celou dovolenou jsem se těšila, až usednu k wordpressu a začnu ťukat do klávesnice. I kdyby to měl číst jen jeden/jedna z vás.

Teď už se mnou ale pojďte na virtuální procházku do hor.

Tak jako vždy mě opět Slovensko přivítalo vřelými úsměvy lidí a výbornýma haluškama, kterým chtě nechtě vždycky podlehnu. Zatímco má drahá polovička už se nemohla dočkat odpočinku v termálních koupelích, já už byla myšlenkama v tatranských vrškách, kde vás příroda umlčí hned, co vystoupíte z auta a alergie nemá šanci, takže se zase po nějaké době konečně pořádně nadechnete…hurá.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Kdo zná Tatry tak ví, že je tu počasí nepředvídatelné, takže i my jsme jeli relativně naslepo. Než jsme ale začali smutnit, že se nám vše zakaboní pod obří šedou peřinu, slunce se k nám pomaličku začalo prodírat a my ho s úsměvem vítali. Takový počasí je beztak nejlepší, protože dělá váš fotomodel mnohem zajímavější, nikdy nevíte, co se vám kdy a jak odkryje. Nepředvídatelné představení.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Po výletničení, koupání v termálech a nespočet božích česnečkách s vajíčkem přišel pátek, kdy mě přítel po cestě domů vyhodil na Fingers Up fesťáku, na který jsem byla pozvaná jako jedna z ambasadorek! Když mi před asi půlrokem přišlo pozvání, radostí jsem si poskočila a začala o fesťáku googlit. V tu chvíli už jsem byla myšlenkama v tomto létě s domácíma hranolkama v jedné ruce a s pivíčkem v té druhé.

Fesťáky, to já ráda. Zbožňuju tu atmosféru se spojením slunečného počasí + skvělej člověk vedle mě + živá hudba + výtečné prasárničky k jídlu. Letos jsem si dokonce řekla, že každý léto musím jet minimálně na jeden.

IMG_3465

Fingers Up mě odrovnal promakaným prostředím. Vše doladěné do posledního detailu. V jednu chvíli si vychutnáváte ledovou kávu z kavárny co hledá jméno na sedačkách z palet a pytlů písku, v zápětí už stojíte minifrontu na domácí na místě dělané veganské těstoviny, které Vám přímo před očima vylejzají z mlýnku! No bomba.

Abych ale byla stoprocentně upřímná, jak jsem doposud na blogu byla a budu, byla jsem trošku zklamaná s výběrem kapel. Kdyby nehráli úžasní Lake Malawi, John J Presley, nebo No Distance Paradise, asi bych si musela dát o pár drinků navíc, abych zůstala v té létem omámené boží fesťákové náladě. Tak snad bude příští rok výběr lepší.

IMG_3480 IMG_3489 IMG_3497

Pokud se ptáte, proč nemám víc fotek z fesťáku, chytrá „nikdynicnezapomene“ Klér, nechala v autě baterku do foťáků. Takže okamžitě odešla má chuť vše detailně nafotit.

Jakmile jsem se vrátila po 10 dnech domů, přepadla mě střevní chřipka (pravděpodovně přivezená z fesťáku), takže jsem ve své bídné aktivnosti na insta/blogu pokračovala ještě o pár dní déle. Ale tříkrát hurá, jsem zpět v plné síle a chuti tu pro vás zase být o trochu více, častěji a kvalitněji.

Doufám, že vaše léto zatím stojí za to a i v příštích týdnech bude! Mějte se krásně a já už usedám s kafem k dalším článkům, k tentokrát už o něco hlubším…

 

 

 


, líbílo se: 4x

Napsala Kler

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *